Poslední tejdny ničemu nerozumim.
Abych to uvedla na pravou míru, nemám důvod nebejt štastná. Ale i tak mi připadá , že jde všechno mimo, bez důvodu, bez cíle.
Nebaví mě na nic myslet, ničim se nezabejvám, snad jenom právě tim, že nemám na co myslet.
Aby taky ne, když je všecho pořád tak nějak stejný.
A když je to jiný, tak je to stejně stejný jako všechny "jiný" věci.
Zvláštní.
Chtěla bych svoje myšlení zpátky.